V dáli, rozkvétá nám sad, množství okvětních lístků rozprostírá koberec vůkol nás. Slyšíme včely bzučet, prvního čmeláka na hluchavce bručet.
My při vycházkách obdivujeme tuto krásu. Vydáváme se ke kapličce. Za vůně poletujících květů z ovocného sadu a zelenajících se polí přicházíme až k sousední vesnici. Jsme spokojeni a další den vyrážíme na druhou stranu. Pozorujeme krajinu proměňující se hřejícími paprsky slunce, probouzející se do nádherného šatu pučícího jara.
Plejeme seniorské truhlíky, přesazuje měsíční jahody, rajčata, jiřiny a sejeme okrasné dýně. Vytváříme „bylinkovou zahrádku“. Jednotlivé rostlinky rozsazujeme do připravených květináčů a pečlivě je označujeme štítkem s jejich názvem. „Rozdělují se kompetence“, kdo bude pečovat o konkrétní rostlinky. Rostlinky přinášející radost z každého nového lístečku, ze sazenice deroucí se na svět.
S našimi klienty cvičíme na židlích, házíme si s míči. V kruhu hrajeme „fotbal“. Do rukou bereme francouzské hole a pěnové tyče a odrážíme míč. Atmosféra je plná napětí, ale i smíchu. Vzduchem nelétá jenom míč, občas se proletí i „neposlušná obuv“, čímž se tato zábava stává mnohem zábavnější.
Bojové odhodlání poměřujeme i při turnaji v Holandském biliardu. Úspěchy hráčů máme možnost pozorovat při žebříkových hrách. Při soutěži v hodu štětkou do koše hledáme různé polohy koše a obdivujeme dovednosti účastníků ve vrhání tohoto druhu „pracovního nářadí“.
Pořádáme také turnaj v šipkách a soutěží se jak na chodbě, tak i v jednotlivých pokojích. Tady procvičujeme nejen přesnost v hodu, ale především matematickou schopnost sečítání dvojciferných čísel a že je co sčítat! Všichni účastníci sportovních klání odcházejí nejen úsměvem, ale i s drobnou odměnou.
Učíme se ovládat elektrický vozík, opatrně zkoušíme citlivost ovladače při různorodých pohybových možnostech našich klientu. Pozorujeme ostych, soustředění a radost. Radost z překonání doposud něčeho nemožného, radost z nově poznané možnosti „nezávislého“ pohybu.
Setkáváme se při pečení bábovky. Připravujeme ingredience a vážíme je? Zjišťujeme, že nikdo neumí používat přinesenou mechanickou váhu. Zamýšlíme se, vzpomínáme a najednou se „zveřejňují“ zážitky. Zážitky, některé prozrazené, jiné poprvé odtajněné. Všichni pracují, smějí se a vzpomínají. Bábovka je připravená a teď už jen upéct.
A nastává další dilema. Jak se bude jmenovat bábovka na plechu….. No přece plechovka.
Odpoledne si pochutnáváme na naší „plechovce“ při vystoupení hudební skupiny Satori Band. Povedla se! Chválíme si svoje dílo při poslechu známých i neznámých písniček s vůni kávy. Dáme si „turka“, alžírskou, nebo instantní?
Dostáváme možnost výběru písničky na přání a noříme se do kouzelné atmosféry, kterou nám přináší její melodie.
Po částech odkrýváme fotografie známých interpretů a poznáváme jejich tváře. Odpoledne končí a my odcházíme naplnění množstvím nezapomenutelných okamžiků.
Přicházejí k nám naši psí kamarádi. Společně pojmenováváme jejich části těla. Polštářky na tlapce Bely natíráme prstovými barvami a tiskneme si její tlapku. Haničce házíme provaz, který bezprostředně aportuje. Pozorujeme i čerpání uvolňující energie při blízkém kontaktu imobilních klientů se psy, pozorujeme chvíle štěstí a pozitivních emocí.
Rozdáváme fotografie. Fotografie, které se mohou stát nepatrnou vzpomínkou, potěšením, nebo i nástrojem sdílení. Nástrojem zprostředkujícím zaznamenaný okamžik příštím generacím.